Bobina
V naší rodině na přání dětí bylo mnoho různých zvířat – např. rybičky – až tří akvária, křeček, který lezl za vydatné pomoci děti i jejich maminky do nohavic tatínkovi, andulka, kterou pak málem sežral náš první pes, kočka, která musela být předána do cizí péče, protože naše alergické děti s ní nemohly bydlet, až jednoho dne jsme dostali štěně.
Bylo to takové malé hnědé, tvrdili nám, že je to vlčí špic a pes, a tak jsme mu začali říkat Bobíku. A protože jsme měli „velké“ chovatelské znalosti, tak jednou, značně později, náš Bobík měl štěňata. To už jsme věděli, že je to fenka – prozradil nám to jeden známý, který měl psa bígla, a tak se z Bobíka stala Bobina.
Byl to vznešený pes Bobina von Bahnhof, ale měli jsme ji moc rádi a dlouho jsme si ji užili – 15 let nám přinášela potěšení a při návratu našich dětí domů to byl první člen domácnosti, s kterým se radostně vítaly.
Po tom, co jsme se s Bobinou rozloučili, jsme několik let byli sami. Děti definitivně vyletěly z hnízda ( tedy z domovské boudy) a panička omezila své povinnosti v práci, takže jsme se rozhodli pro nového člena rodiny.
Začali jsme samozřejmě tím, že jsme si koupili atlas psů a dlouze bádali, jakého si pořídíme. Jasně jsme věděli, že nechceme velkého psa, ale něco malého, co však ještě vypadá jako pes, a že to má být zase fenka. Nakonec jsme se rozhodli pro pudla a poslední otázka byla velikost – zda středního či trpasličího. Rozhodlo přání paničky a byl to trpaslík.
A tak začala panička hledat na internetu a přes různé odkazy a vzkazy jiných pudlařů se dostala v lednu 2008 k naší chovatelce Petře, která právě měla čerstvá štěňata ve stáří 7 týdnů, a tak jsme je jeli navštívit. Schválně jsme si řekli, že nebudeme napřed vybírat a počkáme, které si k nám přijde. Byli tři kluci a jedna holka. Když jsme přijeli, Petra je vypustila a k paničce se jedno přibatolilo a když jsme ho zvedli, tak to byla ta naše holčička.
Jmenuje se podle rodokmenu Fantasia Black Yrtep, ale zkuste volat na ni volat „Fantasieeeee, ke mně“ a tak jsme hledali něco kratšího, až jsme přišli na anglický výraz „fairy“ (víla). Protože nás fenečka okouzlila hned od začátku, dostala počeštěné jméno FERI.
Nobi
Jak to chodí v každé pejskařské rodině a u pudlů obzvláště, zatoužili jsme po další malé černé kuličce. Když se narodila, byl to opravdový drobísek, ale vytrvalou péčí jsme z ní vypěstovali čtyřkilovou šmudlinku. Když píši tyto stránky, oslavila právě 3. narozeniny.
A co nás čeká dále? No to se uvidí!
30. 12. 2015
Už se nám zdálo, že jsme dospěli do období, kdy bychom měli rádi ještě jednoho bafíka. Prý to bude Honzův pes - tedy spíš fenečka. U nás máme vždycky jen fenečku. Obrátili jsme se opět na chovatelku Petru a docela to vycházelo dle našich představ. V březnu 2015 se měla narodit štěňata Leile (dcera od Carissimi, která je matkou naší Ferinky) - otec je opět Lucky Boy od Jany Svobodové. Moc dlouho jsme se nerozmýšleli a zamluvili si nejkrásnější fenečku. Skutečně 30. března 2015 se narodila 2 štěňátka a obě to byly fenečky. Jenže jedna zemřela 3. den po porodu a jedna malilinká potvůrka zůstala sama. Leila brzy ztratila mlíčko a tak malá fenečka musela být odchována na umělém mlíčku a prošla několika rukama, které se o ni pečlivě starali. Byli jsme se na ni podívat, když jí byly asi 3 - 4 týdny - no byl to takový malinký černý uzlíček schoulený k plyšovému kamarádovi. Po návratu domů jsme jí vymysleli jméno - s pomocí italského slovníku jsem jí našla jméno Nobildonna Nera - černá byla, no vznešeně ještě moc nevypadala, ale nám se líbila. V květnu měl přijet také syn s rodinou z Ameriky, velmi se to hodilo - děti mohly aspoň chovat a hrát si s malinkým pejsánkem - takového ještě v ruce nikdy neměly. A tak koncem května jsme přivezli domů naši Nobi. Feri nám to aspoň 14 dní nemohla odpustit, ale Nobi byla tak miloučká, přítulná a hravá, že asi naše dáma Feri neodolala. Nejdřív začaly hry na zahradě. S úžasem jsem sledovala, jak se šmudlinky kočkují - Nobi vždy připravená předvést štěněčí postoj: Pozor, já jsem malinká, já nic nedělám, jsem hodná, tak mi neubližuj. A Feri zas měla koho komandovat, na koho zavrčet, ale koho začít mít ráda.
Přejeme Vám oběma, holky naše, abyste spolu dobře vycházely napořád!
